WHY ARE YOU TRAVELING?

Vidět všechny ty nádherné místa? Niagáry, pouště, modré pláže, hory i horké prameny, opice, žirafy i slony?
Poznat jiné kultury? Prožít tradiční Vánoce v USA, Itálii, na Bali a třeba i na Islandu?
Vyzkoušet všechno to skvělý jídlo? Ochutnat opravdové tacos, pizzu, texaské steaky možná i kobylky?
Zachránit svět? Zastavit globální oteplování, zachraňovat slony a želvy?

Seeing all the beautiful places? Niagara, deserts, blue beaches, mountains and hot springs, monkeys, giraffes and elephants?
Learn about other cultures? Experience a traditional Christmas in the USA, Italy, Bali and even in Iceland?
Try all the great food? Real tacos, pizza, Texas steaks, maybe even grasshoppers?
Save the world? Stop global warming, save the elephants and turtles?

Samozřejmě že ano, ale myslím že po tomto touží asi většina z nás. Ale jaký je ten pravý důvod, proč zrovna ty chceš cestovat? Proč chceš žít v jiné zemi?

Asi nad tím mnoho z vás nepřemýšlelo, a přiznám se že i já se nad tím zamyslela teprve nedávno.

Tady v pár bodech, proč já dělám to co dělám.

Of course, but I think that after this longing probably most of us.
But what is the real reason, why you want to travel? Why do you want to live in another country?

Perhaps the fact many of you didn’t think about it, and I admit that I thought about that recently.

Here in a few points, why I do what I do.

#1 Hledám místo přímo pro mě
Nikdy jsem v Čechách nebyla šťastná.
Myslela jsem si že jsem, asi jsem si ani nechtěla připustit že nejsem. Myslela jsem si že tam kde jsem byla a co jsem dělala že to je prostě to moje, že to tak prostě má být. Že to musím dělat když už jsem se pro to rozhodla, že už není cesty zpátky. Ve všem tom závanu povinností a stresu jsem se vlastně nikdy nezastavila a nezamyslela jak se vlastně cítím.
Vždycky když jsme měla příležitost snažila jsme se někam odjet, vracela jsem se domů hrozně nešťastná a vystresovaná, že musím zpátky domů a do školy. Když jsem každý víkend jezdívala na roadtripy v USA, vždycky jsem se těšila zpátky do Utahu. V tu chvíli jsem si uvědomila “Aha, takhle se člověk cítí když dělá něco co miluje, vlastně nikdy v životě nemusí pracovat.”
Myslela jsem si že toto všechno bylo spíš kvůli tomu co jsem dělala než proto kde jsem byla, ale po návratu jsem zjistila že to tak není. I když jsem ten měsíc v Čechách mohla dělat co jsem chtěla, nebyla jsem tam šťastná. Celou dobu jsem jen myslela na to jak budu zase sedět v letadle za dalším dobrodružstvím.
Když jsem se po roce vrátila domů, vrátila jsme se do stejných kolejí. Se všemi jsem navázala kde jsme přestali, a všechno bylo jako kdybych nikdy nikam neodjela.
Ale já toto nechci, tohle mě děsí.
Mám pocit že se tam zastavil svět.
Asi to nedokážu přesně definovat, proč mě tak hrozně děsí žít v Čechách, na všechno hold nemusíme teď hned znát odpověď.
Možná na to jednou přijdu, a nebo taky jednou změním názor. Ale teď to cítím takto, že moje rodná země není to místo, kde bych měla strávit zbytek života. Vlastně si nemyslím že jsem už byla na místě, kde bych ten život strávit chtěla, takže trpělivě pokračuji v hledání. 🙂
Jsem zvědavá kam mě vítr zavane, a jaká cesta je pro mě připravena.

# 1 I’m looking for a perfect place for me
I’ve never been happy in the Czech Republic. I thought I was, probably I did not want to admit that I’m not. I thought that where I was and what I was doing that it was just mine, that it just has to be. I thought, I must to do that when I decided to do so, that there’s no turning back. In all the flurry and stress I never stopped and did not intend how I actually feel. Every time I had the opportunity I get away, I returned home very upset and stressed out that I have to go home and school. When I used to go every weekend for road trips in the USA, I always looked forward back to Utah. At that moment I realized, “Oh, this is how a person feels when he is doing something he loves, never in life not working.”
I thought that all this was more because of what I did before, not because where I was, but after my return, I found out it was not so. Although I am was a month in the Czech Republic could do what I wanted, I was not happy there. All the time I just thought about how I will again sit on the plane for the next adventure.
When I returned home after a year, I returned to the same track. With all, I have continued where we left off, and everything was as if I had not gone anywhere ever.
But I do not want this, this terrifies me.
I feel that the world stopped there.
It probably can not define exactly why I’m so terribly frightening to live in Bohemia, all the homage we do not know the answer right now.
Maybe it will come, and once or maybe change my mind. But now I feel it so that my homeland is not a place where I should spend the rest of my life. Actually, I do not think I’ve been to a place where I want to spend my life, so patiently continuing the search. 🙂
I wonder where the wind takes me, and which way is up for me.


#2 Hledám sama sebe
Bohužel jsem hrozně lehce ovlivnitelný člověk, potřebuji čas a prostor k tomu abych se pořádně zamyslela co si nad tím myslím.
Toto se mi nejlépe zvládá, když si tak nějak “sama” lítám po světě.
Mám prostor na svoje úvahy a možném a nemožném.

# 2 I’m looking for myself
Unfortunately, I’m so easily influenced a person, need time and space to myself really thought of what I mean.
The best I can handle it if I somehow “self” I fly around the world.
I have a space for their consideration and possible and the impossible.

#3 Stávám se lepším člověkem
Každým dnem se stávám lepším, silnějším člověkem.
Každá malá a nebo i velká věc co se mi přihodí musím vyřešit sama, není tu nikdo kdo by mi pošeptal do ouška co bych měla dělat.
Není tu nikdo kdo mě zvedá ze dna, když tam spadnu.
Není tu nikdo kdo by mě navigoval, musím se naučit orientovat sama.
Baví mě padat na to dno, i když zrovna když jsem na tom dnu si to nemyslím. Ale vždycky když vstanu, jsem o něco silnější a čím častěji padám tím snadněji se zvedám.

# 3 I’m becoming a better person
Every day I become a better, stronger person.
Every small or big thing and what I happen to have resolved myself, there is no one who whispered in my ear what I should do.
There is no one who lifted me from the bottom when I fall.
There is no one who navigated me, I have to learn to orientate myself.
I enjoy fall to the bottom, although just when I was on that day do not think so. But always when I get up, I am a little stronger and the more I fall, more easily rise.

A proto jsem ráda že jsem se sama pořádně zamyslela nad otázkou proč vlastně cestuji. Protože až zase budu na tom dnu, vybavím si proč to všechno dělám a budu z něho vstávat hned druhý den.

Myslím si že každý má nějaký hlubší důvod proč cestuje, než jen si udělat fajfku v bucket listu. 🙂

A jaké jsou vaše důvody, proč cestujete a žijete v jiných zemích? 🙂

Přeji krásný týden!

And that’s why I’m glad that I really pondered the question of why I travel. Because when I fell down, I recall why I’m doing all this and I’ll wake up from it the next day.

I think that everyone has a deeper reason, why travels than just to make a mark in a bucket list. 🙂

And what are your reasons for traveling and living in other countries? 🙂

Have a great week!

Mon